Moravskoslezský kraj

Nejlépe hodnocené
Nejnavštěvovanější - tento měsíc

Náš nejvýchodnější region – Moravskoslezský kraj – se rozkládá převážně na území Českého Slezska, menším dílem na severní Moravě. Část jeho hranic tvoří republikové státní hranice – na severu s Polskem a na jihovýchodě se Slovenskem. 

Setkává se tu okraj Českého masívu se Západními Karpatami a vytváří zajímavě členitý reliéf. Na západě kraje se tyčí nejvyšší pohoří Hrubý Jeseník. Jeho vrcholy, kterým vévodí Praděd (1491 m n. m.), tvoří hranici se sousedním Olomouckým krajem. Směrem k jihu navazují přírodní teritoria Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů. Na jihovýchodě Moravskoslezský kraj ohraničují Moravskoslezské Beskydy, dosahující Lysou horou až do 1323 m n. m. Sníženina Moravské brány protíná region od severozápadu k jihovýchodu a ústí do Ostravské pánve. Nižšími polohami protéká řeka Odra a její přítoky. Z nich je největší Olše, přicházející zprava podél státních hranic z oblasti Beskyd. Odra odvodňuje většinu kraje do Baltského moře. Jen z malé části kraje odtékají toky do řeky Moravy, která náleží k úmoří moře Černého.

Příroda

Když se řekne Moravskoslezský kraj, většina z nás si představí průmyslovou oblast Ostravska s uhelnými doly a továrnami. Ale víc než třetinu kraje pokrývají lesy a najdeme tu nádherné přírodní partie. Chráněnou oblastí jsou Beskydy s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, s druhově pestrými loukami a unikátními pseudokrasovými jevy. V Beskydech se uchovaly zbytky původních pralesovitých lesů, jedním z největších českých pralesů je rezervace Mionší u Dolní Lomné. 

Chrání se i horská příroda Jeseníků kvůli přirozené vegetaci, dokladům čtvrtohorního zalednění a mrazového zvětrávání. Skalnatá horská krajina tu dala vznik mnoha menším, ale zajímavým vodopádům, k nejhezčím patří Rešovské vodopády v  Nízkém Jeseníku.

Původní přírodní společenstva zůstala i v údolní nivě řeky Odry, protkané meandry a slepými rameny.

Lázně

V geologicky složité oblasti na rozhraní Českého masívu se Západních Karpat probíhaly ještě ve čtvrtohorách intenzivní kerné pohyby doprovázené sopečnou činností. Moravskoslezský kraj má proto na svém území nejmladší českou sopku Uhlířský vrch u Bruntálu i další sopky, dnes již samozřejmě vyhaslé. Doprovodným jevem horotvorné činnosti jsou také vývěry minerálních vod, na nichž jsou založeny zdejší lázně. Léčbu jodobromovými prameny používají Lázně Darkov u Karviné i Lázně Klimkovice poblíž Ostravy. Karlova Studánka v srdci Jeseníků se proslavila nejen lázněmi, ale i krásou horské přírody a dřevěnými lázeňskými domy v empírovém stylu.

Sport a turistika

Především díky horským oblastem je Moravskoslezský kraj lákavou destinací pro zimní i letní turistiku a další sporty. Po celém kraji je rozeseto velké množství sportovních středisek. V Jeseníkách, kde se na nejvyšších vrcholech drží sníh dlouho, navštěvují lyžaři hlavně okolí Pradědu. Jako středisko beskydské turistiky a lyžování proslul Frenštát pod Radhoštěm, v němž najdeme i Aquapark nebo lanové centrum Trojanovice. Oblast Radhoště na rozhraní Moravskoslezského a Zlínského kraje je významným turistickým cílem i lyžařským centrem. 

Důležitými lyžařskými středisky v Beskydech jsou také Bílá nebo Mosty u Jablunkova. Středisko Tošovice v předhůří Oderských vrchů nabízí kromě zimních i řadu letních atrakcí.

V kraji vznikla i krásná golfová hřiště, zkuste si zahrát třeba v Ostravici nebo v Čeladné, obě místa se nacházejí poblíž Frýdku-Místku.  

Voda, vodní sporty

Při rostoucím průmyslu i osídlení potřeboval Moravskoslezský kraj větší množství vody, což bylo zajištěno výstavbou přehradních nádrží. Větší vodní plochy vznikly v Jeseníkách na řece Moravici. Na ní postavená přehrada Slezská Harta je nejmladší českou přehradou a má i rekreační využití. Pod ní ležící přehrada Kružberk slouží jako zdroj pitné vody pro Ostravsko. 

I na dalších tocích v okolí Ostravy vznikly menší nádrže, kromě ochrany před povodněmi poskytují vodu pitnou nebo průmyslovou. Některé samozřejmě slouží i k rekreaci a vodním sportům. Dvě takové najdeme u Havířova, Těrlicko na řece Stonávce a Žermanice na říčce Lučině.

Připomínky minulosti

O tom, že Moravskoslezský kraj byl osídlen už od dávných dob, lze získat svědectví v Archeoparku Chotěbuz-Podobora na Těšínsku, kde bylo zrekonstruováno původní slovanské hradisko. Ještě starší doklady osídlení, až z doby neandertálské, byly objeveny v Beskydech – v jeskyni Šipka u Štramberka

Městečko Štramberk stojí za návštěvu i z dalších důvodů, má krásně zachovalé historické centrum, jemuž vévodí hrad se známou dominantou věže zvané Trúba. Do dávné minulosti nás tu zavede také Muzeum Zdeňka Buriana, milovníci fauny zase ocení velké sladkovodní akvárium a neobvyklá flóra je soustředěna v nedalekém arboretu. 

Jiným zajímavým beskydským hradem, dnes již proměněným v rozvaliny, jsou Hukvaldy. Místo je známé i jako rodiště Leoše Janáčka, hudební skladatel má památník v bývalém letním domku v blízkém Podoboří. Stejně jako dříve jmenované hrady také hrad Starý Jičín se tyčí na okraji Beskyd a jeho věž poskytuje nádherný výhled do okolí. 

Honosné zámky najdeme hlavně na Opavsku, za návštěvu určitě stojí Raduň, Hradec nad Moravicí nebo Kravaře. V Poodří lákají zámky Bartošovice, Stará Ves nad Ondřejnicí a také cenný barokní zámek Kunín.

V Jeseníkách je asi nejznámější zámek v Bruntále. Významným turistickým cílem tu je ale i hrad Sovinec

Také metropole kraje Ostrava má svůj hrad, Slezskoostravský hrad ale byl, jak jinak, dotčen těžbou. A nejhlubší pohled do dávné minulosti, a to až do období života velkých ještěrů, ovšem nabízí DinoPark Ostrava v Doubravě.

Těžba, průmysl a technika

Pro Moravskoslezský kraj je výhodná jeho dopravní poloha na spojnici mezi severem a jihem Evropy a blízkost k východní Evropě. Procházejí tu tranzitní tahy jak silniční, tak železniční. Oblast má stěžejní význam pro naše hospodářství, od druhé poloviny 18. století se v ostravsko-karvinské pánvi rozvíjela rozsáhlá těžba černého uhlí a na ni navazující hutnický a další průmysl. 

V průmyslovém kraji se uchovala řada velmi zajímavých technických památek. V regionu proslaveném uhelnými doly nelze vynechat návštěvu Hornického muzea Landek v Ostravě – Petřkovicích. Město Kopřivnice je zase legendárním místem výroby automobilů Tatra, s jejíž historií seznamuje zdejší Technické muzeum. 

Pohraniční oblasti byly místy výstavby vojenských objektů, jako muzea jsou upravené areály československého opevnění u Hlučína a u Bohumína

Přestože je Moravskoslezský kraj hustě obydlený, má i svá velmi odlehlá místa. Takovým je pohraniční Osoblaha, kterou pojí s vnitrozemím úzkokolejka, postavená koncem 19. století a nyní prohlášená za technickou památku. Železniční trať z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy je poslední úzkorozchodnou tratí provozovanou pro osobní přepravu Českými drahami, jezdí tu ale i vlaky výletní.

Města

Moravskoslezský kraj má v porovnání s  ostatními kraji druhou nejvyšší hustotu zalidnění – hned po hlavním městě Praze. Více než polovina lidí přitom žije ve větších městech – s více jak 20 tisíci obyvateli.

Krajská metropole a statutární město Ostrava stojí na soutoku řek Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny. I když její rozvoj byl zásadně poznamenán těžbou uhlí a navazujícím průmyslem, zachovala si svůj historický střed, dnes památkově chráněný. Toto třetí největší město naší republiky a kulturní centrum oblasti má určitě svým návštěvníkům co nabídnout, od řady památek a muzeí po zoologickou zahradu, od atmosféry velkoměsta ve Stodolní ulici po akce na výstavišti Černá louka. 

Ostravu obklopují další hornická a průmyslová města, jako je Bohumín nebo Havířov. Ten byl vystavěn jako hornické sídliště a dnes je chráněným příkladem socialistického urbanismu. Ve městech Karviné a Orlové musela v průběhu minulého století městská zástavba podstatně ustoupit důlní činnosti. 

Také město Frýdek-Místek, centrum jihovýchodní části Moravskoslezského kraje, se rozvíjelo díky blízkosti dolů a strojírenskému průmyslu.

Opava je slezskou metropolí a kulturním centrem, sídlí tu rovněž řada vzdělávacích institucí včetně Slezské univerzity. O bohaté historii Opavy svědčí památné stavby v čele s gotickým trojlodním cihlovým kostelem ze 14. století. Najdeme tu ale i arboretum nebo muzeum zdejšího rodáka Petra Bezruče.

Minulost měst v příhraniční oblasti je spojena s různými spory o vedení státních hranic a s jejich posuny. Zažil si je průmyslový Třinec, po Jablunkovu naše druhé nejvýchodnější město. Poznamenaly také Český Těšín, který vznikl v roce 1920 rozdělením historického slezského města, přičemž původní centrum zůstalo v polské části. Je tu významný a velmi frekventovaný hraniční přechod do Polské republiky.

Města s bohatou tradicí leží také v podhůří Jeseníků – ať už je to okresní centrum Bruntál nebo město Krnov, proslavené výrobou varhan.

Sídla s připomínkami jejich bohaté historie najdeme i na Novojičínsku. Dějiny města Nový Jičín ilustrují renesanční a barokní domy s podloubími na unikátním čtvercovém náměstí. Jedinečně zachovalé centrum města má i Příbor, rodiště zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda.

Dřevěné stavby, vesnická architektura

Moravskoslezský kraj a především Beskydy jsou pověstné památkami dřevěné architektury. Na původní lidovou tvorbu tu navázali i známí architekti, nejúspěšněji Dušan Jurkovič v areálu Pusteven poblíž známého vrcholu Radhoště. Unikátní dřevěné kostelíky se v Beskydech uchovaly v obcích Sedliště a Řepiště. Dřevěný kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem sem byl přivezený z Podkarpatské Rusi. 

Rekonstruovaný vodní mlýn i s malým muzeem stojí za návštěvu v Kozlovicích. Ve Staré Vsi u Bílovce, která leží na jihozápadním okraji ostravské aglomerace, lze zase obdivovat starý větrný mlýn. 

Moravskoslezský kraj má při lákání návštěvníků nelehkou pozici. Naše snímky vám jej ale předvedou v celé jeho kráse a uvidíte, že je opravdu z čeho vybírat.