ČR Kraj Vysočina Jihlava Mapa Turistické cíle Firmy
Vysočina 49536
Vysočina 49536

Jihlava

Metropole Vysočiny Jihlava leží na česko-moravském pomezí. Přibližný průběh historické zemské hranice tu dokládají čtyři dochované hraniční kameny, vztyčené na příkaz císařovny Marie Terezie. Sídlo vznikalo podél toku stejnojmenné řeky a jejího přítoku Jihlávky již od 13. století, na jeho počátečním rozvoji měla zásluhu hlavně těžba stříbra. V současnosti je krajským a statutárním městem s více než 50 tisíci obyvateli.

Hornická minulost

Společně s Kutnou Horou bývala Jihlava pokládána za „stříbrnou pokladnici českého království“. Těžba stagnovala od 14. století, město se pak znovu vzmohlo v 18. století díky holandským soukeníkům, které sem pozvala Marie Terezie. Bohatá historie zanechala četné stopy na podobě sídla, v němž nalezneme unikátní spojení gotické, renesanční a barokní architektury.

Od začátku bylo budováno opevnění, které dodnes dotváří osobitý kolorit města. Pás hradeb je upraven do původního barokního stylu ze 17. století. Nejstarší části kamenné hradby s příkopy a valy vznikly už ve 14. století, později byly doplňovány předsunutými stanovišti, při nadvládě Švédů v letech 1645-1647 i mohutnými bastiony. Od 18. století ale docházelo k rušení pevnosti. Části opevnění, které bránily rozvoji města a dopravě, byly odstraněny, včetně čtyř bran. Dodnes se uchovala jen pátá – brána Matky Boží. Tato významná památka byla v roce 1995 kompletně zrekonstruována. Dnes se lze z jejího ochozu pokochat nádhernou vyhlídkou, a také v ní navštívit muzeum hornictví a jihlavského podzemí.

Podzemím je Jihlava proslavená, zvláště když je provází pověst o záhadném světélkování chodeb nebo zjevování tajemných stínů. Sklepní labyrint je druhý největší u nás, větší je jen ve Znojmě. Rozkládá se pod historickými domy v centrální části města a tvoří jej soustava sklepů, chodeb a kanálů ve dvou až třech podlažích nad sebou. Z celkové délky 25 km lze navštívit asi 400 m chodeb.

Nejkrásnější stavby

Živelná výstavba města byla již roku 1270 regulována privilegiem Přemysla Otakara II., výsledkem je půdorys pravidelné sítě ulic s velkým náměstím v centru. Jihlava je známá množstvím dobře zachovaných měšťanských domů ze 13. až 16. století, s gotickými a renesančními jádry. Ty se vyznačují především rozlehlou síní v přízemí, tzv. mázhausem. Většinu z nich je soustředěna právě na hlavním jihlavském náměstí – Masarykově. Uprostřed mimořádně rozlehlého náměstí stával soubor středověkých měšťanských domů „Krecl“ (nebo „Grecl“ tj. Špalíček), který ovšem v roce 1983 musel ustoupit nepříliš povedenému obchodnímu domu. Na tomto náměstí také najdeme radnici, vzniklou spojením několika měšťanských domů, barokní jezuitský kostel sv. Ignáce z let 1680-1689, Muzeum Vysočiny, Oblastní galerii Vysočiny, Mariánský (morový) sloup nebo dvě kašny ozdobené sochami Poseidona a Amfitrité.

Minoritský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží byl postaven již za počátků hornického města. Jeho nejstarší částí je basilika, která má neobvyklou orientaci k jihu. Dnes klášter opět slouží potřebám řádu. Další klášter, dominikánský, byl založen v přibližně ve stejné době, ale již od 18. století jej užívala armáda a chátral. Nyní patří městu, které jeho klášternímu kostelu Povýšení sv. Kříže vrátilo původní podobu. Nejstarším kostelem Jihlavy je malý kostelík sv. Jana Křtitele na Jánském vršku, některé části této stavby pocházejí již ze 12. století.

Nejvýznamnější kostel má Jihlava z doby gotické. Kostel sv. Jakuba Většího, mohutná trojlodní stavba se dvěma věžemi, stojí na Jakubském náměstí. Jedna věž je vyhlídková, a pokud zrovna nemáte čas zajet si do Jihlavy, pojďte podniknout alespoň „virtual tour“ na našich snímcích - třeba právě z této věže, modré šipky vás povedou.

Kultura

Býval tu ještě třetí klášter – kapucínský, byl založen v 17. století, ale již o sto let později jej zrušili a přestavěli na divadlo. V 90. letech minulého století byla tato původní budova Horáckého divadla nahrazena novou moderní, s historizující fasádou. Kromě toho zde působí i Dům kultury nebo hudební kluby. Hudba sem patří neodmyslitelně, a k ní i slavný skladatel Gustav Mahler (1860-1911), kterému bývala v mládí Jihlava domovem. Jeho sepjetí s městem zachycuje expozice v Domě Gustava Mahlera.

O vřelém vztahu Jihlavanů ke kultuře svědčí též existence kina Dukla, založeného pod názvem Reform. V jeho secesní budově se nepřetržitě promítá již od roku 1915. Najdeme ji nedaleko Smetanových sadů, kterým dominuje kaple sv. Ducha.

Současná tvář města

Jihlavské terasy jsou úspěšným příkladem revitalizace původního průmyslového areálu podniku Tesla.Přestavbou v letech 2010-2014 vznikl téměř v centru města víceúčelový komplex s převažující obytnou funkcí. Obsahuje i stavby občanské vybavenosti, například Lékařský dům, hotel, VŠ koleje, mateřskou školku nebo Domov pro seniory Stříbrné terasy.Podobně snadno dostupné z centra, a přitom propojené se zelení, je obchodně zábavní centrum City Park Jihlava.

Sportovní vyžití nabízí Aquapark a po absolvování všech těchto atrakcí většina z nás ocení i místní produkci nápojů - totiž v dlouhé tradici místního sladovnictví tu úspěšně pokračuje Pivovar Ježek.

Neobvyklým cílem může být místní zoologická zahrada. V ní jste stále v rodné zemi a skoro v městském centru, a přitom procházíte pěti různými světadíly – to je krásná tečka za seznámením s tímto nevšedním městem.