Pardubický kraj

Nejlépe hodnocené
Nejnavštěvovanější - tento měsíc

Ze tří stran obklopují Pardubický kraj hory, pahorkatiny nebo lesy. Jeho povrch klesá k západu do úrodné Polabské nížiny, ze které osaměle vyčnívá vyvřelinový suk Kunětické hory. Na jih kraje zasahuje Českomoravská vysočina Železnými horami a Žďárskými vrchy, na východě pokračují Orlické hory Bukovohorskou hornatinou s nejvyšším bodem Suchý vrch (995 m n. m.). Největší výšku hory dosahují masívu Králického Sněžníku (1423 m n. m.), který odděluje Pardubický kraj od Polska. Pohoří jsou přírodními územími s chráněnými oblastmi, dají se v nich ale provozovat nejrůznější turistické a sportovní aktivity. Lyžování, i běžecké, má výborné podmínky třeba v areálu Buková hora.

Zajímavým přírodním útvarem je u Proseče skalní město Toulovcovy Maštale, zahloubené pod povrch pískovcové plošiny do údolí řek. Nad povrch tu naopak vystupují tři rozhledny. Na Jarošovském kopci stojí Toulovcova rozhledna, u Pasek rozhledna Terezka a trojúhelník dotváří rozhledna Borůvka u Předhradí poblíž hradu Rychmburk. Z rozhledny má být daleký výhled, o to větší je pak umění samotnou rozhlednu ukrýt tak, aby ji nikdo neviděl – to dokázal jen český velikán Jára da Cimrman v Březové nad Svitavou.

Voda

Přes Pardubický kraj probíhá hlavní evropské rozvodí, většinu území odvodňuje řeka Labe do Severního moře, jihovýchod náleží přes přítoky řek Svratky a Svitavy k úmoří Černého moře. Labe se při severozápadním okraji kraje stáčí do oblouku a do něj míří jeho levé přítoky jako žebra vějíře – Divoká a Tichá Orlice, Loučná, Chrudimka a Doubrava. Na řece Chrudimce byla vystavěna soustava přehradních nádrží, z nichž největší je Sečská přehrada, využívaná mimo jiné k rekreačním účelům.

Pardubický kraj má i zdroje vody minerální, na nich a na místní slatině je založena léčba v Lázních Bohdaneč. Lázně v Brandýse nad Orlicí v současné době již nejsou v provozu, za návštěvu tu ale stojí přírodní labyrint inspirovaný pobytem J. A. Komenského.

Větší města

Na Labi leží největší sídlo a správní středisko kraje, statutární město Pardubice. Proslavily se pardubickým perníkem, dostihem Velká pardubická, pivem Pernštejn. Pardubický kraj v dřívějších dobách zaznamenal největší rozvoj právě díky šlechtickému rodu Pernštejnů. V Pardubicích vybudovali důležité stavby, hlavně historické centrum s renesančním náměstím a zámek z původního vodního hradu. V současnosti jsou Pardubice průmyslovým centrem, najdeme tu průmysl chemický, strojírenský, elektrotechnický, potravinářský. Významnou roli má jejich dopravní dostupnost, jak pro mezinárodní železniční dopravu, tak pro říční lodní dopravu po Labi nebo dopravu leteckou.

Chrudim má zachované historické centrum se středověkou strukturou a také dlouhou loutkářskou tradici, což si lze ověřit v místním loutkářském muzeu. Podobnou panoramou s vysokým dvouvěžovým kostelem i dochovanými částmi městského opevnění zaujme Vysoké Mýto, město s tradicí výroby kočárů, karoserií a autobusů.

Podobná si jsou v mnoha ohledech také města Ústí nad Orlicí a Česká Třebová. Jsou železničními křižovatkami, mají památkově chráněná historická centra a k oběma patří kopec s rozhlednou a turistickou chatou. V Ústí nad Orlicí je to Andrlův Chlum, u České Třebové Kozlovský kopec spojený s připomínkou návštěv malíře Maxe Švabinského. Dnes tu lze navštívit chaloupku, do které jezdil, a vedlejší statek patřící rodičům jeho ženy.

Pardubický kraj se vyznačuje několika městy s podobným urbanistickým uspořádáním. Podlouhlá náměstí lemovaná domy s podloubími najdeme třeba v Litomyšli nebo ve městě Svitavy, rodišti Oskara Schindlera, známého záchranou židovských dětí za 2. světové války. Nedaleké město Polička je zase rodištěm významného hudebního skladatele Bohuslava Martinů, městská památková zóna zde zahrnuje velmi dobře zachované gotické opevnění s baštami. A v Holicích se narodil významný cestovatel Emil Holub, což připomíná zdejší Africké muzeum.

Zámky

Nejvýznamnější památkou, kterou se Pardubický kraj může chlubit, je Litomyšl. Zámek a zámecký areál patří do Seznamu světového dědictví UNESCO. Renesanční arkádová budova zámku z druhé poloviny 16. století také vděčí za svůj vznik rodu Pernštejnů. Dodnes si uchovala téměř nedotčený vzhled včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Přilehlý zámecký pivovar byl rodištěm hudebního skladatele Bedřicha Smetany, což každoročně připomíná mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl. V samotném městě zaujme náměstí s barokními nebo empírovými fasádami domů nebo dům Portmoneum vyzdobený malířem Josefem Váchalem.

Jméno Nové Hrady, ač se to na první pohled nezdá, patří rokokovému zámku mezi Skutčí a Litomyšlí. Vzniklo tu i muzeum cyklistiky, koňská farma a hotel. Koně jsou středem pozornosti také v expozici zámku Slatiňany u Chrudimi. Chovají tu koně Převalského a zdejší hřebčín se podílel na záchraně původního českého plemene starokladrubských vraníků. Pardubický kraj má vůbec dlouhou tradici v chovu koní. Nejslavnější hřebčín a také nejstarší u nás sídlí v zámeckých budovách v Kladrubech nad Labem. Byl založen roku 1579, obnoven Josefem II. v roce 1771 a od té doby tu jsou chováni kladrubští bělouši.

Život dávného obyvatelstva zdejšího kraje, Keltů, mapuje expozice na zámku v Nasavrkách, odkud se lze vydat také po keltské naučné stezce. Zámek v Moravské Třebové zas prezentuje měšťanský a vesnický život od 17. do 20. století.

Hrady

Nejblíže Pardubicím se nad plochou rovinou vypíná hrad Kunětická hora. Pod ním se konečně dozvíte, zač je v Pardubicích perník, v Perníkové chaloupce a muzeu perníku ve vesnici Ráby. Rovina pod hradem se hodila ve vesnici Dříteč – na golfové hřiště.

Na meandru řeky Divoké Orlice blízko Žamberka se tyčí středověký hrad Litice. S nedalekým hradem Potštejn, který ale už leží mimo Pardubický kraj, tvoří společný výletní cíl. Z mohutné čtvercové věže rozsáhlé zříceniny hradu Košumberku je krásný výhled na nejbližší městečko Luže i široké okolí a je tu i expozice o místních dějinách a lapidárium.

Romantiku rekreace na vodní nádrži Seč zvyšují zříceniny hradů Oheb a Vildštejn. Vildštejnskou skálou pod hradem dokonce vede tunel, jímž se projíždí na přehradní hráz.

V jihovýchodním cípu kraje nedaleko Poličky se nad členitým údolím řeky Křetínky nachází hrad Svojanov, v jehož zdech se středověká gotika setkává s empírem 19. století.

Vesnická historie

Do vesnického života minulých dob nás Pardubický kraj zavede důkladně – ve skanzenu Vysočina. Tato obec, ležící pod Železnými horami jihozápadně od města Hlinska, vznikla sloučením sedmi malých obcí a osad, z nichž nejznámější je Veselý kopec. Na jeho katastr byla soustředěna původní stavení z celého regionu. Další části souboru lidových staveb a řemesel zůstaly v ostatních obcích, třeba ve Svobodných Hamrech. Součástí skanzenu je i unikátní soubor dřevěných řemeslnických domků z 18. a 19. století zvaný Betlém v městě Hlinsko. Řemeslnou dovednost našich předků předvádí názorně také Muzeum řemesel Nový dvůr v Letohradě.

Technické a vojenské památky

Pardubický kraj je lákadlem i pro milovníky techniky. O vzniku Kralické pevnostní oblasti vybudované na ochranu československých státních hranic v letech 1935-38 se dozvíte nejvíc ve Vojenském muzeu v Králíkách. Jeho součástí jsou zpřístupněné objekty dělostřeleckých tvrzí Bouda a Hůrka.

Jižně od Králík míří z Mladějova do lupkových dolů u Hřebče úzkorozchodná železnice. Ač byla postavena v letech 1917-24, byla ještě v roce 1991 v provozu. Nyní je využívána turisty, kteří se s celou historií této technické památky mohou seznámit v Průmyslovém muzeu Mladějov.

Církevní památky

Zajímají-li vás takovéto památky, i Pardubický kraj má co nabídnout. Podívejte se tu na vybrané zajímavosti, třeba kostely ve vesnicích Chmelík a Kočí nebo na Kalvárii v Jaroměřicích. Také na kostel v Heřmanově Městci, kde se zachovaly i památky na významné židovské osídlení, synagoga, škola a hřbitov.

A ať už vás v Pardubickém kraji zaujme pohled virtuální nebo opravdový, jistě vám přinese potěšení.