Nejzápadnější český region, ležící až u německých hranic, lemují na severní straně Krušné hory. Jejich hřeben se zvedá z hnědouhelných pánví příkrým zlomovým svahem někde i 500 m vysokým. Vrcholová část hor je plochá, na druhé straně svahy klesají pozvolněji. Nejvyšší hora Klínovec (1244 m n. m.) je zároveň nejvyšším místem kraje. Na Krušné hory západním směrem navazují nižší Smrčiny, při západní hranici s Německem se rozkládá Český les, na jihu Tepelská vrchovina. Uvnitř kraje leží Slavkovský les a Doupovské hory, sopečné pohoří s typickým tvarem stratovulkánu. Uvádí se, že skoro polovina území kraje je pokryta lesy (asi 43 %), za což Karlovarský kraj vděčí nejen členitosti území, ale i naší armádě. Hradiště v Doupovských horách je největší vojenský újezd v České republice.
Páteří kraje je řeka Ohře, odvodňující většinu území. Protíná celý Karlovarský kraj od západu na severovýchod ve směru příkopové propadliny pod Krušnými horami, nejprve Chebskou pánev a potom pánev Sokolovskou. Ze severních svahů Krušných hor odtékají vody do saských přítoků Labe, malá jižní část regionu spadá do povodí Berounky. Větší vodní nádrže najdeme v Chebské pánvi, kde jsou využity pro průmysl i rekreaci, třeba nádrže Jesenice nebo Skalka. Tektonické pohyby podél podkrušnohorského zlomu byly doprovázeny vulkanickou činností a umožnily vznik vývěrů teplých a minerálních pramenů, nyní lázeňsky využívaných.
Díky ložiskům surovin je Karlovarský kraj nejen lázeňský, ale i průmyslový. Těžba hnědého uhlí na Sokolovsku zásobuje energetické a chemické závody hlavně v Sokolově a Vřesové. Kvalitní kaolín zase využívá keramický průmysl, známá je porcelánka ve Staré Roli u Karlových Varů. Nejstarší porcelánka v Čechách z roku 1792, jejíž budova u Horního Slavkova je prohlášená za kulturní památku, bohužel v roce 2011 skončila výrobu. Významné jsou i sklárny (Moser) nebo výroba hudebních nástrojů v Kraslicích a v Lubech. Zemědělství tu nemá příliš vhodné podmínky, nejvíc prosperuje lesnictví. Doprava po otevření hranic v roce 1989 mnohonásobně vzrostla a její infrastrukturu je potřeba zlepšit.
Řekne-li se Karlovarský kraj, vybaví se nám každopádně lázně, jejich honosné hotely, kolonády, pavilony, parky, lanovky, rozhledny a vyhlídky. Nejvýznamnější lázně Karlovy Vary, statutární město a správní centrum kraje, leží v meandrech říčky Teplé při jejím ústí do Ohře. Za své jméno vděčí řeka Teplá okolním vývěrům horkých pramenů, které do ní vtékají. Dvanáct karlovarských minerálních pramenů se využívá především k pitné léčbě. Becherovka, v místě vyráběný bylinný likér, je 13. pramenem. S její výrobou se lze seznámit přímo v závodě, v Jan Becher muzeum. Karlovy Vary jsou také centrem kulturním, kdo by neslyšel o zdejším mezinárodním filmovém festivalu.
Lázně v Jáchymově léčí unikátním způsobem, radonovou vodou. Mariánské Lázně vynikají parkovými úpravami včetně parku Boheminium se zmenšeninami význačných českých památek. Ve Františkových Lázních, které byly založené jako první slatinné lázně na světě, najdeme i aquapark Aquaforum. Menší jsou Lázně Kynžvart nebo Konstantinovy Lázně, jejichž voda má největší obsah oxidu uhličitého u nás.
Pramenné vývěry jsou využívány i pro významné stáčírny minerálních a pramenitých vod, například v obci Kyselka, kde lázeňský provoz bohužel po roce 1989 zanikl.
Nejmenší české historické město má právě Karlovarský kraj. Je to Rabštejn nad Střelou se 23 stálými obyvateli, kouzelné místo se zříceninou hradu nad říčním kaňonem.
V Chebu se velmi dobře zachovalo staré náměstí a zbytky hradeb, historické centrum je památkovou rezervací. Zdejší gotický kostel sv. Mikuláše se v poslední době proslavil rekonstrukcí věžních špicí, které po zničení koncem 2. světové války byly provizorně nahrazeny jen nízkými helmicemi. Známý Chebský hrad byl vystavěný jako pevnost v románském slohu. A u Chebu na Zelené hoře stojí krásná rozhledna, jedna z tzv. Bizmarckovýchvěží.
Nádherné je město Loket v meandru řeky Ohře. Nad zachovalým městským opevněním se tyčí hrad, kde za návštěvu stojí mimo jiné i Muzeum knižní vazby.
Dějiny Horního Slavkova jsou úzce spjaté s těžbou stříbra, cínu, mědi, wolframu a také uranu. V 16. století patřil díky hornictví mezi pět největších měst království, po utlumení těžby se zde rozvinula výroba porcelánu. Renesanční městské centrum ale bylo v 50. letech minulého století poničené a dochovaly se jen fragmenty.
Rozvoji hornictví ovšem vděčí Karlovarský kraj i za unikátní technickou památku. Dlouhá stoka, dříve zvaná Plavební kanál, je 24 km dlouhý umělý kanál, vystavěný v roce 1536. Protíná celý Slavkovský les, byl využíván pro rudné doly a pro plavbu dřeva. Vede i kolem obce Krásno s muzeem v bývalém cínovém dole.
Jáchymov a Ostrov a mají rovněž pěkná zachovalá městská centra. Rozmach Jáchymova souvisí s těžbou stříbra v 16. století. Těžba uranu v letech 1939 až 1962, nechvalně proslulá využíváním politických vězňů, již k rozvoji města tolik nepřispěla. Hornickým městem byl i Nejdek. Současné hornické město Sokolov považuje za svou nejcennější stavbu zámek.
V poslední době se Karlovarský kraj proslavil nálezem unikátního relikviáře svatého Maura v Bečově nad Teplou, nyní tam také vystaveného. Kromě hradu a zámku tu láká k návštěvě obnovovaná botanická zahrada a muzeum historických motocyklů a jízdních kol.
Zámek Kynžvart se prezentuje významnou zámeckou knihovnou, kabinetem kuriozit a jedním z největších a přírodně krajinářsky nejcennějších parků u nás. Pěkně opravený zámek v Chyši byl inspirací pro několik děl Karla Čapka, který tu krátce působil. Zrekonstruovaný zámek Mostov u Kynšperka nad Ohří slouží jako hotel. Mohutný je renesanční zámek Valeč u Karlových Varů.
Údolí kolem Ohře nabízelo řadu míst vhodných pro stavbu hradů, u Františkových Lázní třeba Vildštejn a Seeberg nebo u Ostrova Horní hrad Hauenštejn.
Západně od Sokolova skrývá poetický název obce Chlum Svaté Máří poutní místo s památkově chráněným areálem konventu a poutního kostela.
Areál kláštera v Ostrově, zvaný též Posvátný okrsek Ostrov, zaujme barokní architekturou. Premonstrátský klášter v Teplé je zase světoznámý svou knihovnou s 80 tisíci svazků včetně rukopisů z 9. století a prvotisků. Měl pohnutou historii, po roce 1950 jej využívali vojenská kasárna, jako klášter byl obnoven po roce 1990. Díky minulosti své i blízkého okolí se stal vhodným místem pro muzeum třetího odboje.
Řadou zajímavostí Karlovarský kraj vyniká i díky přírodě Slavkovského lesa. Za nejcennější lokality jsou v něm považovány hadcový hřbet u Pramenů a soubor rašelinišť u Kladské. Horská rašeliniště se vyskytují také na plochém hřbetu Krušných hor, třeba u Božího Daru.
Na Chebsku je zase mezinárodně známá národní přírodní rezervace Soos, území zahrnující rašelinné lesy, rašeliniště a slatiniště s mnoha vývěry minerálních pramenů a plynnými výrony – mofetami. Pojedete-li k Soosu směrem od Františkových Lázní, potkáte cestou Motýlí dům, tropický skleník, kde vás okouzlí krása motýlů z různých koutů světa. Stejně daleko od Františkových Lázní, ale opačným směrem, leží Komorní hůrka, nejmladší a nejprobádanější sopka u nás. Kamenná deska zde dokládá, že průzkum prováděl i básník J. V. Goethe, který byl vůbec velkým obdivovatelem míst, která dnes zahrnuje Karlovarský kraj.
Inspirativní může být pěší výlet z Karlových Varů proti toku Ohře ke Svatošským skalám, kde žulové útvary připomínají zkamenělý svatební průvod. Půjdete-li naopak po toku Ohře, potkáte neobvyklé útvary, které vznikly ve skalách na západním okraji Doupovských hor. Pseudokrasové kruhové dutiny zvané Skalky skřítků jsou pravděpodobně vulkanického původu.
Kromě takovýchto všelijakých specialit je Karlovarský kraj i vhodným místem pro klasickou turistiku a zimní sporty. Lyžařské sjezdovky a běžecké trasy jsou v Krušných horách a také místy ve Slavkovském lese, třeba Skiareál Mariánky. Skiareál najdeme také v nejzápadnějším českém městě Aš, kde jistě stojí za návštěvu i vrch Háj s rozhlednou.
Karlovarský kraj je zase jedním z příkladů, jak neuvěřitelně pestré jsou krásy naší země, zkuste si to ověřit alespoň na naší nabídce.