Hlavní město Skotska a hlavní město České republiky sdílí společné prvky: v obou městech jsou Staré a Nové Město, tyčí se nad nimi majestátní hrad, obrysy obou jsou prošpikovány věžemi, a obě města mají svoji řeku, i když pražská Vltava je klasická řeka a edinburghský Forth vlastně vypadá spíše jako moře. Obě města jsou významnými kulturními centry s mezinárodním věhlasem. A přece, Edinburgh působí jinak než Praha. Jen co vyjedete z města, jste ve volné přírodě, a můžete si připadat daleko v horách. Pražské paláce tu sice nejsou, ale Edinburgh má oproti Praze svoji sopku, Arturovo Sedlo. A sopka, byť i vyhaslá, a uprostřed města, je přece jen kuriozita. Čtyřicet golfových hřišť, jak uvnitř hranic města, tak v jeho bezprostředním okolí, také hraje svoji roli ve tvorbě krajiny. A pro české čtenáře detektivek musí Edinburgh být hlavním městem světa: Sir Conan Doyle, lékař, který vystudoval v Edinburghu a duchovní otec Sherlocka Holmese, vybudoval svého detektiva na dvou skutečných edinburghských postavách: profesorovi soudního lékařství Bellovi a policejním inspektorovi McLevy. Navíc pak je Edinburgh domovem tří dalších fiktivních detektivů, Rankinova Johna Rebuse, a Jardinových Boba Skinnera a Oz Blackstone.
Hlavním průmyslem Edinburgu bývaly pivovary, kterých tu bylo snad čtyřicet. Dnes zbyl jeden, který, je třeba doznat, vaří pivo vcelku pitelné. Na štěstí, Budvar, Plzeň a Staropramen (abecedně) tu jsou běžně k dostání, takže tu český mužský nestrádá. Navíc, dnes, jak to píši, v Praze máte metr sněhu, a tady, na zeměpisné šíři ku příkladu Edmontonu, Labradoru, Göteborgu, Rigy, Moskvy a Bajkalu, rozkvétají sněženky,krokusy a azalky, a rhododendrony jsou již již nachystány, jen vypuknout. Nu, každý má něco, co ten druhý nemá. Česko má sníh, a Skotsko má své atlantické klíma s vichřicemi a vodorovným deštěm. Ale ne každý den.
P. Millar