Velkolepě koncipované náměstí vzniklo při založení Nového Města Karlem IV. roku 1348. Je dlouhé 750 m a široké 63 m v horní a 48 m v dolní části. Do několika let byly kolem vyměřeného prostoru vystavěny domy a dílny řemeslníků, sladovny a pivovary. Náměstí se jmenovalo Koňský trh, neboť bylo určeno pro obchodování s koňmi a kromě toho k prodeji různých zemědělských produktů. Později byly v dolní části postaveny kotce pro prodej sedlářského a pasířského zboží, látek a koření. Trhy zde byly ukončeny v roce 1877. Na tržišti se i popravovalo, v dolní i v horní části náměstí stávala šibenice. Ve spodní části Na Můstku býval rybník s mlýnem, uprostřed veřejná studna a později byly v ose náměstí vystavěny tři kašny. V roce 1890 byla vystavěna v horní části náměstí rozlehlá budova Národního muzea (viz samostatný dokument), která tvoří jeho dominantu dodnes V letech 1912 - 13 byl v horní části náměstí postaven pomník sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka, (viz samostatný dokument Pomníky a sochy). Svatý Václav, patron země české, byl svědkem četných slavných i tragických událostí v novodobé historii země a Pražanů. Stejně tak Václavské náměstí vždy bylo a dodnes je především přirozeným centrem obyvatel Nového Města a Pražanů vůbec. Po první světové válce zde panoval čilý stavební ruch a zejména po vzniku Velké Prahy v roce 1922 byly na náměstí zřizovány nejluxusnější domy, banky, obchody, hotely a restaurace, stejně jako v největších ulicích, které náměstí křižují - v ulici 28. října a navazující Národní třídě a v ulici Na Příkopě. Proto získalo toto společenské a obchodní centrum pojmenování