Budova školy byla postavena v roce 1903 ve stylu již doznívající novorenesance s prvky umírněné secese, zejména v interiéru a na tělocvičně zdejším zednickým mistrem Ignácem Rieblem podle plánů prof. V. Schwerdtnera z Plzně. Škola s kapacitou deseti tříd obecné školy a šesti tříd měšťanské školy byla otevřena v prosinci 1903, přistavěná tělocvična pak v roce 1905.
Budova sloužila jako mateřská, obecná, chlapecká a dívčí měšťanská škola a také živnostenská pokračovací škola s německým vyučovacím jazykem. Česká obecná škola byla v této budově zřízena až od prosince 1919 a od září 1926 k ní přibyla i česká měšťanská škola. Školy s třídami s německým vyučovacím jazykem zde fungovaly spolu s českými až do roku 1938.
Po roce 1945, kdy došlo k rapidnímu úbytku obyvatel, se vyučovalo nejprve v jedné třídě, v roce 1952 byla škola sjednocena jako devítiletá s celkem 16 třídami, od roku 1953 pak jako osmiletá. Ve školním roce 1961/1962 dosáhl počet žáků rekordního počtu 731 žáků, v následujících letech ale nastal výrazný pokles, který byl později navýšen o žáky dojíždějícími ze zrušených jednotřídek z okolních obcí. Ani tato reorganizace však nezastavila další pokles celkového počtu žáků způsobený odlivem obyvatel z hlídaného pásma železné opony a stále se zhoršujících se životních podmínek po roce 1969. Pokles žáků se nezastavil ani i po ukončení totality a zrušení omezení v hlídaném pásmu hranic. Důvodem byl výrazný pokles pracovních příležitostí po zastavení výroby textilních továren a s tím související další odliv obyvatel. Z celkového počtu 458 žáků v roce 1991 došlo do roku 2013 k poklesu na 342.