V jádru renesanční dům s původními sklepy a dispozicí přízemí s bočním průjezdem. Fasáda je klasicistní z 20. let 19. století později upravována v duchu novoklasicismu na konci 19. století. Odkryté zbytky sgrafita jsou z počátku 17. století z velké renesanční přestavby města i zámku. Od roku 1833 zde byla poštovní stanice s prvním poštmistrem Vilémem Janem Bayerem z Jindřichova Hradce.
Po otevření nové říšské silnice z Vídně na Jindřichův Hradec (nazývaná Vídeňská, lidově označována císařská) byla v roce 1833 v tomto domě zřízena poštovní stanice, kde postilioni přepřahali koně na další cestu, přebírali poštovní zásilky a později zde nasedali na poštovní kočáry (tzv. diligence) cestující ve směru do Vídně nebo Jindřichova Hradce. Na provozování poštovní stanice byl tehdy vypsán konkurz, kdy zájemce musel složit 200 zlatých ročně, mít k dispozici nejméně 8 koní a také odpovídající prostory. Prvním novobystřickým poštmistrem byl jmenován 1. září 1833 Vilém Jan Bayer (1806-1885), syn jindřichohradeckého poštmistra Jana Křtitele Bayera. Ten poštmistrovské služby v Nové Bystřici vykonával v letech 1833-1855, pak pokračoval v této činnosti v Jindřichově Hradci. Jeho syn Hugo Václav Bayer (1854-1910) byl posledním jindřichohradeckým dědičným poštmistrem. Dnes se v domě nachází řeznictví Loskot.