Budova staré radnice pochází už z roku 1636. Po požáru 1651 byla znovu postavena a v roce 1654 doplněna hodinami. V roce 1774, při jednom z největších požárů města, radnice znovu vyhořela. K přestavbě budovy radnice zničené požárem došlo v roce 1794, kdy získala současnou mansardovou střechu. Novorenesanční štít s hodinami je teprve z počátku 20. století.
Budova radnice byla sídlem primátora a magistrátu města Nové Bystřice, pak úřadu městského rychtáře, později starosty a jeho úřadu a fungovala zde s určitými přestávkami až do roku 1850. V této době úřad starosty přesídlil do zakoupeného domu čp. 79 u hasičské zbrojnice a prostory byly upraveny pro nově zřízený okresní soud v Nové Bystřici (k. k. Bezirksgericht Neubistritz). Vedle úředních místností sloužily od 10. června 1850 novému soudu i čtyři vězeňské cely. V době od května 1855 do srpna 1868 sídlil v této budově smíšený okresní úřad, který vykonával také soudnictví. Od roku 1868 do roku 1938 zde působil opět jen okresní soud.
Po obsazení československého pohraničí nacistickým Německem v říjnu 1938 a připojení Nové Bystřice k Německé říši převzala objekt německá justice, která přeměnila dosavadní okresní soud na soud úřední (Amtsgericht). Ten zde fungoval až do roku 1945. Po osvobození republiky v květnu 1945 byl okresní soud v Nové Bystřici zrušen. V budově pak byla umístěna lékárna, berní (finanční) úřad, poštovní úřad, nájemní byty nebo do roku 1989 i oddělení Veřejné bezpečnosti. Dnes jsou v budově nájemní byty, provozovna a vzadu zpřístupněny opravené původní cely okresního soudu z 19. století (šatlava). Po odkrytí byla opravena původní černá omítka a podlaha z hrubého štěrku, opraveny původní dubové dveře a obnoveno sklápěcí prkenné lůžko, pro nebezpečné vězně i kování pro jejich připoutání ke stěně. Vytápění v zimě bylo kamny z bezpečnostních důvodů obsluhovaných z chodby. Šatlava je volně přístupná veřejnosti.