Island

Nejlépe hodnocené
Nejnavštěvovanější - tento měsíc

Ostrov Island je tou správnou volbou pro lidi, kteří touží po exotice, nechtějí jezdit daleko a mají rádi studenější počasí. Pod světlem půlnočního slunce či polární záře se tu odehrává setkání ohnivých vulkánů s chladnými ledovci.

Stát s nejmenší hustotou zalidnění v Evropě vznikl na stejnojmenném ostrově v severním Atlantickém oceánu. První jeho stálí obyvatelé přišli zřejmě z Norska někdy v devátém století a usídlili se především v místech dnešního hlavního města. To získalo jméno Reykjavík - Kouřová zátoka podle páry vycházející zde z geotermálních pramenů. V aglomeraci této islandské metropole žijí dvě třetiny obyvatel státu. Je to nejseverněji položené hlavní město světa. Za příjemnější klima, než bývá jinde v blízkosti polárního kruhu, vděčí Island Golfskému proudu.

Oheň v ledovém krunýři

Chladné podnebí dalo vznik ledovcům, které tu přitom pokrývají mladou zemskou kůru s velkou sopečnou aktivitou. Ostrov leží na Středoatlantském hřbetu, na rozhraní dvou pohyblivých litosférických desek. Při rychlém ochlazení horké lávy ledem a tavnou vodou vznikají ojedinělé geologické útvary, například podobné stolovým horám. V terénu hustě členěném tektonickými poklesy se vyskytuje mnoho vodopádů a vodních ploch, jezera se tvoří i v sopečných kráterech, nebo hrazením ledovcovými morénami a lávovými proudy. Díky neklidnému podloží se v hojné míře objevují termální prameny a bahenní sopky. Nejatraktivnější jsou gejzíry, tryskající horké prameny, jejichž celosvětově používaný název pochází právě odtud. Geologická rozmanitost přírody je na ostrově nezměrná a vynahradí nedostatek rostlinstva včetně lesů, které byly bohužel v minulosti vykáceny.

Podmínky pro dopravu má Island nesnadné. Některé cesty jsou sjízdné jen v létě, a tak přichází ke slovu letecká doprava. Turisté nejvíce využívají silniční okruh kolem celého ostrova zvaný Hringvegur, u nějž leží řada zajímavostí.

Krásy jižního pobřeží

Z atraktivních míst, která byste si neměli nechat ujít, vybíráme vodopád Skógafoss na jihu ostrova. Řeka Skóga se tu řítí z bývalých pobřežních útesů do hloubky více než šedesáti metrů. Vodopád doprovází i místní legenda – o nálezu pokladu ukrytého za jeho širokou vodní stěnou.

Na jihovýchodě ostrova se rozkládá také nejznámější a největší ledovec Vatnajökull. Nad ledovou masu kontinentálního ledovce, ležícího v nadmořských výškách kolem 1700 m, vystupuje nejvyšší hora ostrova Hvannadalshnjúkur (2109,6 m n.m.).. Pod ledovcem je skryta i jedna z nejaktivnějších sopek Grímsvötn. Z jeho okrajů stékají široké ledovcové splazy. Okolí ledovce je málo obydlené, neboť tu často hrozí záplavy z tání ledu při sopečných erupcích. Tato rozsáhlá oblast je národním parkem, největším na Islandu a druhým největším v Evropě.

Do světového kulturního dědictví UNESCO je ale zařazen jiný zdejší národní park – Þingvellir. Má zásadní význam pro islandské dějiny. V roce 930 tu byl na sněmovní louce založen jeden z nejstarších parlamentů světa, zvaný Althing. Sněmy náčelníků vesnic se tu konaly až do roku 1798, jejich pravomoc se ale postupně snižovala, když byl Island připojený k Norsku a později k Dánsku.

Divadlo ledových ker

Úžasné zážitky poskytne návštěva ledovcového jezera Jökulsárlón. Vytvořilo se teprve ve 30. letech dvacátého století u jednoho z ledovcových splazů. Ledovec ustupuje a jeho moréna zahradila jezero, které se zvětšuje a prohlubuje.

Hladinu jezera pokrývají kusy ledu, odpadávající z ledovce, jsou roztodivně tvarované a zbarvené. Jezero má slanou vodu, protože je propojené s mořem jen 1,5 km dlouhou říčkou. Při přílivu tak mořská voda vtéká do něj, při odlivu opět vytéká do moře a odnáší ledové kry. Ty pak končí vyvržené vlnami na mořských plážích s černým pískem a tvoří úchvatné proměnlivé scenerie.

Nevšední krása přírody, kterou Island nabízí, vyrovná tu trochu studené nepohody.