Slovensko

  • Nádvoří - Oravský hrad - Oravský Podzámok - Slovensko

  • Letecký pohled - Čunovo - Slovensko

  • Barbakán - Spišský hrad - Slovensko

  • Nádvorie Európy - Komárno - Slovensko

  • Ufo vyhlídka - Bratislava - Slovensko

Slovensko, blízká nádherná země

S nejbližším sousedem nás spojuje hranice i společná minulost. Také díky podobnému jazyku se tam cítíme skoro jako doma, někdy si člověk málem ani nevzpomene, že je před cestou potřeba vyměnit koruny za eura a zařídit cestovní pojištění do zahraničí. Samostatnou republikou je Slovensko od 1.ledna 1993. Hlavním město Bratislava leží na jihozápadě země při maďarských a rakouských hranicích.

Slovenská pohoří

Oproti naší vlasti je Slovensko členitější a hornatější. Rozkládá se pod severovýchodní částí Karpatského oblouku, třetihorní horská soustava je tvořená zvrásněnými krystalickými masívy flyšového pásma na okrajích překrytými vápenci a dolomity. Tato geologická stavba podstatně přispěla ke vzniku jedinečných přírodních útvarů.

Co pohoří, to zajímavý výletní cíl. Když je proletíme od jihozápadu na východ, jsou to: Malé Karpaty, Biele Karpaty, Javorníky a Oravské Beskydy (Babia hora 1 725 m n.m.). Dále k východu pokračují vyšší pohoří: Západní Tatry, Vysoké Tatry a nejvyšším Gerlachovským štítem (2 654 m n.m.), Nízke Tatry, Malá Fatra a Veľká Fatra. Navazující Slovenské rudohorie je oblastí složenou z více pohoří s pestrým geologickým složením, díky němuž se zde nacházejí ložiska různých nerostných surovin – například železné rudy, mědi, zlata, významná je těžba magnezitu u Lubeníku. U Handlové se těží lignit, u Prievidzy hnědé uhlí, železářskou tradici má Tisovec. Slovo těžba sice připomene spíš kouřící továrny či doly, ale potkáte tu mnoho zajímavých míst a staveb souvisejících s dlouhou tradicí dobývání surovin. Do Slovenského rudohoří náleží i rozsáhlé krasové oblasti.

Uvnitř karpatského oblouku vznikly úrodné nížiny, Záhorská a Podunajská na jihozápadě a Východoslovenská na východě. Na přechodu mezi horami a nížinami zůstaly zbytky vulkanické činnosti, nyní již neaktivní sopky. Je to silně erodovaný stratovulkán Poľana, který lze dobře přehlédnout třeba od Mangútova. Východních Karpatech Vihorlat (1 076 m n.m.).

Řeky a jezera

Slovenské řeky nejsou příliš vodné, převážně jsou to pramenné toky. Nejdelší řeka, kterou má Slovensko celou na svém území, je Váh (389 km). Nejdelší a nejvodnější řekou je Dunaj, přitéká z Alp a v krátkém úseku teče po jižní hranici. Většina slovenského území spadá do povodí Dunaje, který ústí do Černého moře. Malá severní část Slovenska je odvodňována do Baltského moře přes polskou Vislu.

Největší umělou vodní nádrží je nejnovější vodní dílo Gabčíkovo na Dunaji u Bratislavy. Na Váhu a jeho přítocích vznikla celá soustava přehradních nádrží. Do té patří i druhá plošně největší Oravská přehrada v povodí přítoku Orava nebo na dolním toku vodní dílo Kráľová. Velkou plochu má i Zemplínská Šírava na východním Slovensku. Přírodního původu jsou ledovcová jezera v Tatrách.

Voda láká k využití pro vodní sporty. Poblíž Bratislavy byl vybudován areál vodních sportů Čunovo, kde se pořádají mistrovské soutěže ve vodním slalomu.

Města, průmysl, doprava, zemědělství

Ve městech žije skoro 60% obyvatel, největší jsou Bratislava a Košice, potom Prešov, Žilina, Nitra, Banská Bystrica a Trnava.

Významný je automobilový a elektrotechnický průmysl. Prý se tu vyrobí nejvíc aut na světě v přepočtu na jednoho občana, velké závody zde mají Volkswagen, Peugeot-Citroën a Kia Motors. Slovensko je občas proto nazýváno "Detroit Evropy". K jeho věhlasu v tomto oboru přispívá i automobilový závodní okruh Slovakia Ring vybudovaný 36 km východně od Bratislavy. Za centrum dřevozpracujícího průmyslu se pokládá Zvolen.

Síť silnic vzhledem k přírodním podmínkám není nejhustší, ale celkem na úrovni. Dálnice spojuje Bratislavu s Prahou, pro cesty z Česka na Slovensko je často používaná i původní trasa přes Stupavu a Malacky, která kopíruje směr starých obchodních cest.

Zemědělství je rozvinuté hlavně v nížinách, do světa ale více prorazily produkty horského pastevectví, především ovčí sýry. Kdo by neznal bryndzu, která je jednou ze základních ingrediencí typického národního pokrmu, bryndzových halušek.

Hory, lyžařská střediska

Na Slovensko se jezdí nejčastěji do hor – je tu víc než 1000 lyžařských lanovek a vleků a země tak figuruje v první desítce světového žebříčku lyžařských velmocí. Největší lyžařský areál, Ski areál Jasná, se rozkládá na severních i jižních svazích hory Chopok v Nízkých Tatrách. Nejpopulárnější jsou Vysoké Tatry, jak v zimě tak v létě, v Tatranské Lomnici je nejvýše položená sjezdovka - až ve výši 2200 m n.m.

Příroda v národních parcích, štíty hor a nádherné doliny mezi nimi (Kvačianska dolina v Západních Tatrách), všude se nabízí spousta možností pro pěší turistiku. Dají se vybrat i vhodné terény pro cyklistické výlety.

Kras, skalní útvary, jeskyně, propasti

Slovenský kras, jehož řada jeskyní je zapsaná do seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO, patří mezi největší krasové oblasti ve střední Evropě. Největší a nejkrásnější jeskyní v něm je Domica. K severu na něj navazují další dvě krasová území, známější je Slovenský raj. Druhé – Muránská planina je ovšem jedním z nejzachovalejších krasů, přestože zde bylo i dávné osídlení, jehož dokladem je Muránsky hrad. Geologickou zvláštností je Ochtinská aragonitová jeskyně u Revúce.

Krasové jeskyně nebo skály má Slovensko i na dalších místech okraje flyšového pásma, třeba u Žiliny Súľovske skaly se Súľovským hradem nebo Demänovské jeskyně v Nízkých Tatrách.

Termály, lázně, aquaparky, vodní sporty

Aquapark Tatralandia u Liptovského Mikuláše je největší na Slovensku a jeden z největších ve střední Evropě. Při ubytování v jeho blízkosti zároveň získáte základnu pro výpravy do Západních Tater (třeba Bobrovec). Slovensko totiž poskytuje svým návštěvníkům úžasnou možnost téměř zároveň zažít relax v termálním koupališti i provozovat vysokohorskou turistiku nebo lyžování. Nejteplejší termální voda vyvěrá v Podhajské, má až 80°C. Známá jsou také termální koupaliště Veľký Meder jen 65 km od Bratislavy nebo termál s dlouhou tradicí pod Tatrami v Bešeňové. Celkem je jich na Slovensku přes čtyřicet.

I z klasických lázní je tu na výběr, třeba Piešťany, Bardejovské kúpele Trenčianské Teplice, Rajecké Teplice.

Památky, hrady, starobylá města

Velmi populární zříceninou se stal Oravský hrad u obce Oravský Podzámok.

Nejstarším městem je Nitra, Slovensko ji považuje za své vědecké a kulturní centrum. Poblíž je i zajímavý hrad Gýmeš strážící pohoří Tribeč.

Oblast na severovýchodním Slovensku má historický název Spiš a jejím centrem kdysi býval Spišský hrad – jedna z nejrozsáhlejších slovenských hradních zřícenin. Později se tímto centrem stala Levoča, jež si dodnes zachovala charakter středověkého města. Jak město, tak hrad jsou památkami zapsanými na seznamu UNESCO.

Středověké městské opevnění s baštami a starobylé náměstí má i další památka zapsaná na tomto seznamu, Bardejov.

Banská Štiavnica se také dostala na tento seznam, a to díky zachovaným stavbám připomínajícím těžbu drahých kovů. Přístup k ní po staletí střežil nad tokem Hronu Šášovský hrad. Tavbu kovů připomíná i stará vysoká pec poblíž, v Červeňanech.

Zkuste navštívit také Komárno, město na jednom z nejjižnějších a nejníže položených míst země. Zachoval se tu zde rozsáhlý systém opevnění, největší na území Slovenska a bývalého Rakouska-Uherska. Láká tu i jiná novější architektonická atrakce – Nádvorie Európy, kde jsou jednotlivé domy vystavěné v různých stavebních stylech evropských zemí.

Lidová architektura

I stavby lidové architektury má Slovensko natolik významné, že se ocitly na seznamu UNESCO. Třeba Vlkolínec, součást města Ružomberok, kde se uchoval rozsáhlý celek původních lidových staveb. Také osm z celkového množství padesáti dřevěných sakrálních staveb, kostelů a chrámů, které ve východních Karpatech vznikly v 16. až 18. století.

V tomto výčtu zdaleka nejde postihnout všechna pozoruhodná místa této malé země v centru Evropy. Není daleko, tak to zkuste a uvidíte!

Regiony

Lokality

Sdílejte nás