Vyšehrad

  • Slavín - Vyšehradský hřbitov se Slavínem - Vyšehrad

  • Gotický sklep - Vyšehrad

  • Staré Purkrabství - Vyšehrad

  • Před věží - Kostel sv. Petra a Pavla na Vyšehradě - Vyšehrad

  • Hřbitovní arkády - Vyšehradský hřbitov se Slavínem - Vyšehrad

Pražský Vyšehrad je známý především jako bájné sídlo prvních českých vládců po praotci Čechovi, které založil kníže Krok a později zde vládla jeho dcera Libuše s Přemyslem Oráčem. Odehrává se tu i pověst o Bivojovi či o Dívčí válce a odtud také skákal Horymír se svým koněm Šemíkem. Vyšehrad však je dnes i městskou částí Prahy 2 a jeho obvod je ohraničen z jihu a východu hradbami pozdější pevnosti, ze západu Vltavou a ze severu ulicemi Svobodova, Na Děkance, Botičská a Na Slupi. Vyšehrad tak zahrnuje území o velikosti 36 hektarů, má více než stovku domů a téměř 2 tisíce obyvatel.

Nejstarší doklady o osídlení Vyšehradu jsou z pozdní doby kamenné, kdy zde bylo sídliště kultury nálevkovitých pohárů. Slovanský Vyšehrad však podle současného stavu archeologického poznání vznikl jako přemyslovské hradiště až po Pražském hradu, někdy v 10. století. V 11. století pak zde sídlil první český král Vratislav II. a také byla založena Vyšehradská kapitula, která se stala i významným kulturním centrem. Z té doby také pochází tři Vyšehradské kostely. Z baziliky sv. Vavřince se do dnešních dob zachovaly pouze základy, rotunda sv. Martina zůstala ve své původní podobě a kapitulní kostel sv. Petra a Pavla byl několikrát přestavěn a významně rozšířen, dnešní podoba pochází z 19. století. Hlavním sídlem českých vládců pak byl Vyšehrad ještě do poloviny 12. století za Konráda, Soběslava I. a krátce i Vladislava II.

Rozvoj Vyšehradu pokračoval poté až ve 14. století, kdy Karel IV. provedl jeho přestavbu a Vyšehrad se tak stal součástí pevnostního systému Prahy. Pevnost pak byla dále zdokonalena rozsáhlou přestavbou v 17. století a v 18. století zde vznikly i podzemní kasematy, které si můžete jako turisté prohlédnout i v současnosti. Vyšehrad byl zároveň od 15. století samosprávným městem, které bylo administrativně připojeno k Praze až roku 1883. V roce 1869 pak byl přeměněn bývalý farní hřbitov u kostela sv. Petra a Pavla na pohřebiště pro významné osobnosti českého národa, jehož dominantou je hrobka Slavín z roku 1889.

V současnosti je Vyšehradský areál s opevněním a hřbitovem národní kulturní památkou, kde si můžete prohlédnout kromě zmiňovaných záležitostí také Vyšehradské, Karlachovy a Štulcovy sady s několika sochami, déle galerii Vyšehrad či výstavu v Cihelné bráně. Zúčastnit se můžete i kulturních událostí v místním přírodním amfiteátru.

Virtuální prohlídky

Sdílejte nás