Česká republika > Zlínský kraj > Kroměříž
Kategorie: Parky a zahrady
GPS : 49°17'50.27424"N, 17°22'58.07676"E
Vznikla jako součást stavitelské aktivity biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v druhé polovině 17.století na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Realizace projektu tzv. "Libosadu" je dílem autorů architektury zámku Fil.Luccheseho a G.P.Tencally. Libosad dostal v 19. století kratší přístup od města,které se po zrušení hradeb rozrostlo jednotlivými budovami až k Libosadu. Projekt vypracovalA. Arche a k realizaci došlo v letech 1840-45. Vzniklo zde dílo neobyčejně cenné. Aniž by byl porušen původní dispoziční rozvrh jedinečného raněbarokního Libosadu, byly k jeho boční straně vsunuty dvě budovy tropického a studeného skleníku a obytná a správní budova. Ty sevřely mezi sebou čestný dvůr, otevřeny právědo Libosadu směrem k centrální rotundě.Vchod byl akcentován vstupním portálem, osazeným do mělkého trojosého rizalitu, završeného trojúhelníkovým tympanonemse zlaceným arcibiskupským znakem.Čestný dvůr je vybaven zahradním nábytkem, vyrobeným v arcibiskupských železárnáchve Frýdlantu z tehdy oblíbeného materiálu - litiny.Vázy s arcibiskupským znakem i lavice ve stylu druhého rokoka působí pod bílým nátěremv zahradním prostředí elegantně a moderně.Květná zahrada je osovou pozdněrenesanční vlastně manýristickou zahradou, založenou v roce 1665 na půdoryse protáhlého obdélníkav rozměrech 300 m x 485 m.Hlavní vchod přechází do neobvykle dlouhé, monumentální galerie, zv. kolonáda. Jejích 244 m délky z ní činí neobyčejně dominantní architektonický prvek. Půdorys Libosadu byl protkán složitým vodovodním systémem, který napájel rybníčky, kašny, jezírko u voliéry, vodotrysky a složitou mašinerii tzv.vodních žertův interiéru ústřední rotundy.Osa Libosadu prochází od hlavního vchodu přes rotundu ke kuželně, opatřené rovněž vodními šprýmy. Po bocích hlavní osy byly labyrintya pravoúhlé rybníčky s násadou kaprů a pstruhů.Pak vede hlavní osa mezi dvěma PAHORKY,zv. Jahodovými kopečky, které se staly v té době oblíbeným prvkem kompozice. Jejich počátky známe již ze starověkých zahrad, kde byly uměle navršeny třeba v Chorsabádu; již tam měly na vrcholu altány, jako tomu bylo původněi v Kroměříži. Hlavní osa pak přecházela obvodní komunikací k zábavným složkám zahrady.