Jihomoravský kraj

  • Dům Pánů z Kunštátu - Brno

  • Prodejna Vinné sklepy Lechovice - Znojmo

  • Moravské náměstí - Brno

  • Masáže - Wine Wellness Hustopeče - Hustopeče

  • Muzeum - Loucký klášter - Znovín Znojmo - Znojmo

Jihomoravský kraj

Už jen název – Jihomoravský kraj – zahřeje. Připomíná teplo, slunce, víno, zemi přívětivých lidí a malebných tradic. Jihomoravský kraj nemá vysoké hory, jeho území klesá od severních vyvýšenin Českomoravské a Brněnské vrchoviny do úrodných nížin Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu. Krajina se otevírá jako široká brána k teplému jihu, do nedalekého Podunají, až k rakouským a slovenským hranicím. Tím směrem stékají řeky. Jihlava a Svratka s přítokem Svitavou vtékají do Dyje, která pak vodu odvádí do řeky Moravy. Velké toky ve svých dolních tratích protékají rovinami s prastarými lužními lesy.

Moravský kras

Protože se Jihomoravský kraj rozkládá na rozhraní dvou prolínajících se geologických soustav, České vysočiny a karpatské soustavy, vyznačuje se velkou rozmanitostí povrchů. Severovýchodně od Brna v prostoru Drahanské vrchoviny vytvořila voda ve vápencích bohatství krasových jevů, soustavy dutin a jeskyní ve třech hlavních úrovních. Prohlídka systému Punkevních jeskyní včetně propasti Macocha a plavby po podzemní říčce patří k nejznámějším turistickým cílům, které Jihomoravský kraj nabízí. Přístupné jsou tu také Sloupsko-šošůvské jeskyně, jeskyně Balcarka, Kateřinská jeskyně a jeskyně Výpustek nedaleko Křtin. A z rozhledny Podvrší lze celé území Moravského krasu přehlédnout – od vrchu Hády na jihozápadě až po Helišovu skálu na severovýchodě.

Pálava

Nad rovinu Dyjsko-svrateckého úvalu strmě vyrůstá mohutné bradlo Pavlovských vrchů, zvaných též Pálava, s nejvyšším vrcholem Děvín (549 m n. m.). Na vápencových skalách se vzácnou stepní a teplomilnou florou a faunou se tyčí pozůstatky hradů. Malé zbytky Nového hradu se zachovaly nad Horními Věstonicemi, více zůstalo z hradu Děvičky u vesnice Pavlov. Vápencový hřeben pokračuje jižním směrem, přes Sirotčí hrádek a jeskyni Na Turoldu po Svatý kopeček v Mikulově.

Lednicko-valtický areál

Na svém území má Jihomoravský kraj nejrozsáhlejší parkově upravenou krajinu na světě, vznikla mezi městy Lednice a Valtice, na ploše asi 200 km2. Knížata z Lichtenštejnu proměnila svá panství v době od 17. do 20. století v jeden velký park. Setkává se tu barokní a novogotická architektura zámků s krajinou upravenou podle principů anglického krajinářství a ozdobenou drobnými romantickými stavbami, jako je umělá zřícenina Janův hrad, Chrám Tří grácií nebo Hraniční zámek. V Lednici uchvátí zámecký areál ve stylu anglické tudorovské gotiky a v parku stojící 60 m vysoká rozhledna Minaret. Barokní zámek Valtice zaujme i čestným dvorem a rozhlehlou zahradou, také tu je umístěna degustační expozice Salon vín České republiky.

Ochrana přírodních oblastí

V roce 2003 bylo schváleno rozšíření biosférické rezervace Pálava o Lednicko-valtický areál a lužní lesy na soutoku Dyje a Moravy a celá oblast chráněná UNESCO dostala název Dolní Morava.
Další biosférická oblast UNESCO, do níž Jihomoravský kraj zasahuje jihovýchodním cípem svého území, jsou Bílé Karpaty. Pohled z jejich svahů do plání vinařského kraje je jedinečný, poskytuje jej třeba vyhlídka Drahy u Javorníku.

Národní park Podyjí je nejmenším národním parkem České republiky. Ovšem celá přírodní oblast s unikátní flórou a faunou ve skalnatém údolí meandrující řeky Dyje je větší, protože na českou navazuje na druhém břehu řeky část rakouská.

Velká města

Jihomoravský kraj je i centrem společenského dění, hlavně díky svému krajskému městu. Brno, administrativní i veletržní centrum, se honosí mnoha zajímavostmi v čele s hradem Špilberkem, katedrálou sv. Petra a Pavla a vilou Tugendhat, památkou UNESCO. V severní části kraje leží Blansko, kde za návštěvu stojí renesanční zámek s expozicí Moravského krasu a umělecké litiny.
Další větší města pak vznikala při jižní hranici kraje u větších řek. Znojmo je známé jako centrum vinařství, je to však také město s renesančním historickým centrem provrtaným podzemními prostorami a s vzácnou románskou rotundou. Hodonín jako rodiště T. G. Masaryka nabízí jeho muzeum, je tu ale také muzeum naftového dobývání a zoologická zahrada. Břeclav tvoří vstupní bránu do Lednicko-valtického areálu.

Svědectví minulosti

Díky své poloze je Jihomoravský kraj plný památek na dávné obyvatele. Na jižních svazích Pálavy sídlili lovci mamutů, o jejich životě podává svědectví archeologická expozice v Dolních Věstonicích. Nálezy z Velkomoravského hradiště vystavují v loveckém zámečku Pohansko u Břeclavi. Také blízko Mikulčic leží nad řekou Moravou pozůstatky velkomoravského hradiště. Dřívější život ve vesnicích Moravy a lidové zvyky ukazuje skanzen ve Strážnici.

Trochu jinou minulost prezentují v Zooparku a Dinoparku ve Vyškově, v Prehistoric parku Chvalovice u Znojma nebo v Keltské osadě Isarno v Letovicích.

Hrady a zámky, církevní památky

Jihomoravský kraj je takovýmito turistickými cíli doslova poset. Nejblíže Brnu, nad Brněnskou přehradou, zve k návštěvě Veveří, gotický královský lovecký hrad s válcovou břitovou věží, palácem a kaplí. Severně od Brna lákají Lysice, barokní zámek obklopený vodním příkopem a francouzskou zahradou nebo rokokově klasicistní zámek Rájec nad Svitavou. Nedaleko leží Boskovice, kde se kromě empírového zámku a zříceniny hradu s vyhlídkovou věží dochovala i židovská čtvrť se synagogou, lázněmi a hřbitovem, jedna z nejucelenějších památek židovské kultury u nás.

Západně od Brna naleznete Pernštejn, oblíbený hrad českých pohádek, také zámek Rosice nebo nově zpřístupňovaný hrad Templštejn. Od Brna na východ nelze vynechat zámek Bučovice a barokní zámek Slavkov s expozicí bitvy u Slavkova. Zde se rozkládá Slavkovské bojiště, v jehož centru stojí Mohyla míru Austerlitz, památník Napoleonovy vítězné bitvy.

To jsme zatím byli jen v severní části kraje, ale v krátkém výčtu zdaleka nelze uvést všechny pamětihodnosti, kterými se Jihomoravský kraj vyznačuje. Když se vydáme na jih, narazíme na barokní zámek Židlochovice, bývalé letní sídlo presidenta T. G. Masaryka. Přístupný je tu jen park, případně nedaleká rozhledna Akátová věž na Výhonu. Barokní zámek Milotice je zajímavý výstavou kočárů a bryček, v Jevišovicích nalezneme nejen zbytky hradu, ale i Starý zámek a účelově využitý Nový zámek.

Kolem hlubokého údolí Dyje vznikla řada hraničních strážních hradů, jedním z nich je Bítov. Nádherná vyhlídka z věže Nového Hrádku na členité údolí Dyje v moravsko-rakouském pomezí určitě vyrovná strasti pěší cesty k této zřícenině. Některé hrady tu byly později přestavěny na honosné zámky, jako ten ve Vranově nad Dyjí.

A kde jinde, než v zámku ve Strážnici, by mohl sídlit Národní ústav lidové kultury. Je tu k vidění historická knihovna a stálá expozice nástrojů lidové hudby, jediná svého druhu ve střední Evropě.

Kláštery byly vždy středisky vzdělanosti, knihovna zrekonstruovaného kláštera v Rajhradě se stala základem Památníku písemnictví na Moravě. Na břehu řeky Jihlavy u města Dolní Kounice láká k prohlídce areál kláštera Rosa Coeli se zříceninou kostela a s barokní rezidencí. Nedaleko od Tišnova, v Předklášteří, lze shlédnout prostory a expozice v cisterciáckém klášteře Porta Coeli.

Technické zajímavosti

Přes Jihomoravský kraj vede zajímavá technická památka, Baťův kanál, celkem 52 km dlouhá historická vodní cesta, vybudovaná v letech 1935-38 pro lodní dopravu lignitu od Hodonína do Otrokovic. Na kanálu, u Sudoměřic blízko Strážnice, je možné si prohlédnout výklopník postavený v roce 1939 pro překládání lignitu z vagónů na nákladní čluny.

Expozice kovářství a kolářství vznikla v původní budově kovárny postavené ve stylu venkovského baroka jihovýchodně od Brna, v Těšanech. U Adamova se nalézá nejstarší dochovaná huť ve střední Evropě. Huť Františka byla v Josefovském údolí zřízena v 18. století a dnes tu naleznete i expozici železářství s modely železářských pecí. Zaujmou i stavby mostů, přes Svratku v Černvíru vede krytý trámový most se šindelovou střechou z roku 1718. Poněkud větší je torzo železničního viaduktu blízko Ivančic.

Jihomoravský kraj je tvořen většinou úrodnou rovinou, a tak tu byla využívána pro mletí obilí síla větru. U Blanska v Ruprechtově se zachoval větrný mlýn z roku 1880, nedaleký větrný mlýn v Rudici pochází dokonce z roku 1865 a dnes je využit i pro expozici mineralogie, hornictví a hutnictví. Krásné větrné mlýny zůstaly i u Vyškova ve Chvalkovicích nebo v Kuželově u Hodonína. Také vodní mlýny jsou důkazem důmyslu zdejších lidí, v Jarošově mlýně ve Veverské Bitýšce mají strojní zařízení z roku 1938. Krásný renesanční vodní mlýn z 16. století byl obnoven ve Slupi na Znojemsku, mlýnské stroje jsou zde spouštěny v ukázkovém provozu.

A co současná technika? Třeba rychlá auta, ta jezdí po Automotodromu u Ostrovačic.

Vinařství

Jihomoravský kraj je oblastí, kam se jezdí za vínem. Teplé podnebí spolu s jižními svahy vápencových kopců tu daly vznik řadě výborných viničných tratí. Na Znojemsku, v národním parku Podyjí se nachází jedna z nejstarších vinic na Moravě, vinice Šobes, řazená odborníky mezi deset nejlepších vinařských poloh v Evropě. Ochutnávku vína lze často spojit s prohlídkou vinných sklepů nebo s ochutnávkou vín. To nabízí Malovaný sklep v Šatově nebo Loucký klášter ve Znojmě. Křížový sklep v Příměticích, vybudovaný jezuity v polovině 18. století ve tvaru kříže, se uvádí jako největší vinný sklep svého druhu na světě. Vinařskými obcemi jsou i Lechovice nebo hraniční přechod Hnanice.

Vinné sklepy vytvářejí samostatné malebné celky také na úpatí vinic Pálavy, na Břeclavsku, na Hodonínsku. Valtice, Mikulov, Pavlov, Velké Pavlovice, Kyjov, Mutěnice, Prušánky, Milotice to jsou příklady míst spojených s vinnou révou. V Hustopečích láká stálá vinařská expozice ve sklepení renesančního domu U Synků, v Čejkovicích zase ve sklepích gotické templářské tvrze. Jeden z nejcennějších souborů vinařských staveb vznikl u Strážnice, v obci Petrov-Plže.

Voda

Přestože Jihomoravský kraj prezentuje jako nejdůležitější tekutinu víno, velmi potřebná zůstává voda. Větší přírodní vodní plochy s možností koupání a vodních sportů nabízí Vranovská přehrada, Brněnská přehrada nebo Novomlýnské nádrže. Řada rybníků slouží ke koupání, jako rybník Olšovec, většina je ovšem také útočištěm vodního ptactva, například významná soustava Lednických rybníků. V kraji pramení i voda léčivá, Lázně Hodonín a Lázně Lednice léčí pomocí jodobromové minerální vody zvané solanka.

To vše, a ještě mnohé další, lze zakusit při setkání s tímto krajem slunce a vína.

Lokality

Sdílejte nás