Hrad Špilberk

  • Boční pohled - Hrad Špilberk - Brno

  • Doživotní cela - Špilberské kasematy - Hrad Špilberk - Brno

  • Noční výhled - Hrad Špilberk - Brno

  • Letecký pohled - Hrad Špilberk - Brno

  • Hlídka - Hrad Špilberk - Brno

Kategorie: Hrady, Hrady a zámky

Původně přemyslovský hrad z 2. třetiny 13. století, vystavěný moravským markrabětem a pozdějším českým králem Přemyslem Otakarem II., nahradil starší hradiště, doložené prvně roku 1091 (sídlo brněnské větve Přemyslovců), jež stávalo patrně na vrchu Petrov proti Špilberku, nebo snad v místech kláštera ve Starém Brně. Po bitvě na Moravském poli (1278) obsadila Špilberk rakouská posádka. Roku 1283 jej získal Václav II., a po něm Václav III. Skutečnou markraběcí rezidencí se stal za Lucemburků. Přebýval zde budoucí král Karel IV. s 1. manželkou Blankou z Valois, dále markrabě Jan Jindřich, Jošt a jeho bratr Prokop. Poslední z Lucemburků, který se zde zdržoval, byl císař Zikmund. Za jeho zetě Albrechta ovládla hrad opět rakouská posádka. Po husitských válkách jej z vlastnictví města Brna vykoupil Jiří z Poděbrad pro svého syna Viktorina. V roce 1468 dobyli hrad Uhři. Po smrti uherského krále Matyáše jej vlastnil Vladislav Jagelonský; zastavil panství Lomnickým, ti jej však museli bez náhrady vydat králi Ferdinandovi I. Král prodal Špilberk moravským stavům. Roku 1578 hrad vyhořel a jen díky obavám z tureckého nebezpečí byl opět obnoven jako pevnost. Po obsazení města císařským vojskem roku 1621 zabavil kardinál Ditrichštejn Špilberk pro císaře Ferdinanda II. a zřídil tu vězení pro účastníky moravského stavovského povstání. Důležitou roli sehrál hrad v době obležení Švédy. Tehdy byl vybudován nový systém opevnění (1639 - 1645). Roku 1673 se stal Špilberk trvale vězením. Škody ze švédských válek odstranila až rekonstrukce opevnění v roce 1700. Pevnost pak odolala jako jediná na Moravě pruskému vpádu. V letech 1742 - 1745 došlo k dalšímu opevňování, vyvolanému zdokonalením vojenské techniky, především dělostřelecké. Překlenutím hradních příkopů vznikly kasematy, původně určené pro úkryt posádky. Pevnost odolala i za sedmileté války, Napoleonovi se však vzdala bez boje. Císař Napoleon dal části opevnění rozbořit. Nadále zde zůstala už jen věznice, která přešla do civilní správy. Stavební úpravy kasemat se prováděly až do roku 1847. Byli tu vězněni jak zločinci, tak i političtí provinilci, uherští jakobíni, italští karbonáři, polští revolucionáři, příslušníci utopistických socialistů aj. Po 1. světové válce se hrad stal internačním táborem pro zběhy a účastníky dělnických stávek. Za okupace zde nacisté zřídili sběrný koncentrační tábor. Více informací naleznete na www.brno.cz

Sdílejte nás